Nedávno jsem mírumilovně surfoval na vlnách Metal Archives a jen tak z dlouhé chvíle jsem se rozhodl pro detailnější inspekci stáje Wolves Of Hades, tedy labelu, který (mimo jiné) zajišťuje živobytí redakčním miláčkům DÖDSRIT. Kapela ONE OF NINE? Neznám. Že by zase nějaký ten sympatický mix melodického blacku a d-beatu? Aha, tak nakonec ne, vypadá to "jen" na melodický BM. Obalu dominuje znepokojivá malůvka černého chrámu Páně a v seznamu stylově spřízněných kapel figurují na druhém místě mighty DISSECTION (tímto výstižným termínem označuje ikonu skandinávského metalu sám Daniel Ekeroth ve svém notoricky známém spise "Swedish Death Metal"). A jelikož jsou pro mě DISSECTION vším a jejich početné následovníky sleduji ve velkém, nemohl jsem odolat ani tentokrát.

Dnes budeme mít tu čest s receptem, který akcentuje ostřejší blackovou stránku žánrových zakladatelů, nicméně nezapomíná ani na tu košatou a melodickou. Posluchači tak mohou vytanout na mysl takoví uctívači kultu, jako jsou třeba UNHALLOWED, NINKHARSAG a nebo SINIRA. Pakliže se bavíme o blackovějším přístupu, nemůžeme zapomenout ani na DAWN, KVAEN, THE LEGION a dokonce ani na ty nejvíce přístupné momenty raných MARDUK (období "Opus Nocturne" nebo "Nightwing"). Opravdoví styloví fajnšmekři pak dokáží bezpečně identifikovat stopu jednoho z nejvzácnějších exemplářů švédské blackové školy, a sice BLOT MINE. Přízrak ze Sundsvallu patří mezi mé srdeční záležitosti a jeho letmý otisk v tvorbě ONE OF NINE kvituji s neskrývaným nadšením. I přesto zůstávají jasně největším vlivem DISSECTION. Pravda, jejich worship je místy až příliš okatý. Třeba taková "Mother Of Shadows" je jako vystřižená ze zpěvníku Nödtveidtovců nebo jejich nejoddanějších sluhů, Němců THULCANDRA. Dojde na kvapík mezi melodickými poryvy, klasicky duté sjíždění přechodů na pozadí a pokud by ta skladba byla delší, vsadím se, že by v jejím středu figurovala uklidňující vybrnkávačka. Takový recept fungoval již v roce 1993 a funguje stejně spolehlivě i dnes, o více než tři dekády později.

ONE OF NINE se na rozdíl od svých vzorů v textech tolik nezaobírají rohatějšími vizemi, místo toho se raději uchylují do věčně inspirující náruče J.R.R. Tolkiena a jeho kouzelného světa (i tak ale opěvují jeho temnou stránku, otravný rej hobitů je naštěstí nezajímá). Stejně tak činily stovky jiných kapel, mimo jiné i nezaměnitelní Rakušané SUMMONING. To jméno jsem si nevybral náhodou, neb atmosférické pasáže (slyš závěr "Wrathful Rebirth" nebo majestátnější části "A Hunter Rides The Night") na tvorbu kolem charismatické dvojice Sileniuse a Protectora částečně ukazují. To je další přísada do už tak bohaté produkce ONE OF NINE, kteří se nesnaží pouze slepě kopírovat DISSECTION, ale občas rádi učiní nějaký ten sympatický úkrok stranou. Celkově hodnotím "Eternal Sorcery" jako zdařilou poklonu švédskému black metalu z poloviny devadesátek a současně jako jeden z nejpovedenějších tributů DISSECTION, který jsem za posledních cca pět let slyšel (a slyšel toho sakra hodně - podpůrná pozn. korektora).